Soužítí v manželském nebo partnerském vztahu musí mít určitá pravidla, ale ta nemusí být jen omezující, naopak mnohdy jsou velice příjemná. A k těm samozřejmě patří i sex. Jenže jsou páry, kdy tento lidem daná jedinečná radost není daná nebo souzená. Lze se s tím smířit nebo proti tomu něco dělat? To je samozřejmě těžká otázka bez toho, aniž bychom znali podrobnosti, proč tomu tak je.
Sex a vztah
Sex je nedílnou součástí každého harmonického vztahu muže a ženy. Samozřejmě dva lidé vedle sebe mohou žít i bez sexu, ale do vzájemné harmonie to má obvykle daleko. K životu pak musí vystačit jen vzájemná úcta jednoho k druhému, postavení svazku na jiných základech, což může spíše připomínat přátelský vztah. Intimita ve vztahu je ale pro spokojený vztah stejně důležitá jako vše ostatní. Neustále přesto v naší společnosti přibývá párů, které se milují méně než desetkrát za rok, dokonce i vůbec po několik let. Ale vina není vždy na straně ženy, stále se množí případy, kdy je toho příčinou i muž. Často se ale stává, že někdo odmítá sex s druhým partnerem jen proto, že je na něj nazlobený, nebo mu na něm vadí věci, které již se sexem vůbec nesouvisí.
Když je na vině muž
Pokud je na vině asketického manželství muž, tak si řekněme několik důvodů s tím, že vypustíme ty, kdy je manželství postaveno na jiných než středoevropských zvyklostech či na základech v jiné než evropské kultuře, popř. jde o svazek založený na penězích, majetku apod. Pak asi tím nejhlavnějším je věkový rozdíl a s tím spojená již stařecká impotence partnera. Konec sexuálního života u mužů je různý, ale je to rozsáhlé téma, takže si to necháme na jindy. Dalšími důvody jsou některé nemoci, následky zranění, ale i nepřístojné chování muže, popř. jeho špatné hygienické návyky, prozrazená nevěra a jistě se setkáme ve svém okolí s jinými důvody. V některých případech se časem partneři srovnají a mohou svůj sexuální život obnovit, jindy je to již stav bohužel nevratný.
Když je na vině žena
Obdobně jako u mužů, mohou mít obdobnou vinu na asketismu i ženy. U nich je to většinou problém psychický, třeba po zplození potomků již přestanou pociťovat touhu po sexu. To je situace vhodná po řešení s psychologem či sexuologem, kdy je nutno přejít na kompromis při nechutenství ženy a stálé sexuální touhy muže. Obvykle, když muž přistoupí na to, že ho žena bude odmítat, dojde časem stejně k nevěře a následnému rozpadu manželství. Když si žena ale uvědomí, že hrozí rozpad svazku, měla by k sexu s mužem přistoupit tak, že bude brát sex jako hru o manželství, a určitě časem se v nějaké podobě její chuť souložit vrátí. Samozřejmě dalšími možnostmi je nemoc či zranění. S tím se nedá nic dělat a oba se musí domluvit,. na čem postaví svůj vztah.
Konečné řešení
Vždy je nutno vědět, proč druhý sex odmítá a případně uznat, že je to problém, který je nutné řešit. Pak vzájemná dohoda o řešení problému je vždy tím nejlepším ukazatelem, že oba partneři o další fungování vztahu skutečně stojí a jsou ochotni pro něj udělat maximum. Jednoduché řešení vztahu dvou lidí ale pro tak závažný problém žití bez sexu je těžké. V prvé řadě záleží na obou partnerech, na jejich kulturní a společenské úrovni. Může se totiž stát, že si muž bude sex vyžadovat násilím, může se ale stát, že muž se ženě podvolí a nebude od ní sex vyžadovat. To je ale řešení jen dočasné, obvykle stejně dojde k tomu, že si pro uspokojení svých sexuálních potřeb nalezne ten, kdo se měl podvolit askezi druhého, najde milenku nebo milence, protože ho volné chvilky strávené masturbací přestanou uspokojovat. A pak musí viník přijmout vědomí, že druhý partner má jiný vedlejší vztah, a je již na něm, jak se s tím vyrovná. Opustit člověka, který je dobrým přítelem či přítelkyní, mnohdy otcem či matkou jeho dětí, totiž není vůbec jednoduché i přes zjištěnou nevěru.
Závěrem je nutno říci, že je skutečně vzácné, když spolu dokážou žít dva lidé šťastně po mnoho let až do smrti bez sexu. Obvykle je to tím, že jeden není intimně uspokojován a přijme břímě asketizmu, což se pak odrazí i v jeho chování, náladách, postojích, jednání apod.